Vinobraní je oslavou přírody a vína, která se koná každoročně na podzim, když nastává sklizeň vinné révy. Toto období je pro vinaře zásadní, protože rozhoduje o kvalitě letošního vína. Období sběru začíná typicky od konce srpna a může trvat až do října, závisí to však na klimatických podmínkách a konkrétní odrůdě vinné révy. Vinaři musí pečlivě sledovat zrání hroznů, protože optimální čas sklizně závisí na rovnováze cukernatosti a kyselosti v bobulích. Sklizeň probíhá ručně i mechanicky, v závislosti na lokalitě, odrůdě a záměru vinaře.
Tradice a kultura
Vinobraní je nejen obdobím tvrdé práce, ale i radosti, slavností a oslav podzimu. Vína sklizená během tohoto období jsou často považována za symbol plodnosti a hojnosti, a vinařské slavnosti se konají od Evropy až po Jižní Ameriku. Tento rituál propojuje lidi napříč kulturami, spojuje minulost s přítomností a oslavuje dary přírody.
Vinobraní a jeho historie
Ve středověku mělo vinobraní nejen ekonomický, ale i sociální a náboženský význam. Výroba vína se často stala společenskou událostí – obzvláště v Evropě, kde lisování hroznů často probíhalo ručně, přičemž pracovníci tančili a šlapali na hrozny, což z vinobraní činilo festival plný radosti a soudržnosti. Každý region měl své vlastní tradice a přístupy k vinařství, a víno se tak stalo symbolem bohatství a moci, ale také bezpečnou alternativou k často kontaminované vodě.
Jak probíhá sklizeň?
Sklizeň vinné révy je klíčovým okamžikem vinobraní a může se lišit podle druhu vinné révy a podmínek prostředí. Vinaři se při rozhodování o správném čase sklizně opírají o různé faktory, jako je zralost hroznů, obsah cukru (měřený v jednotkách Brix) a kyselost. Na vinicích se často používá refraktometr k měření cukernatosti a pH hroznů, což jim pomáhá určit optimální dobu sklizně.
Sklizeň hroznů probíhá ručně i mechanicky. Ruční sklizeň se používá zejména u vysoce kvalitních odrůd, kde je důležité zachovat nepoškozené hrozny. Mechanická sklizeň se častěji používá ve velkých komerčních vinicích, kde rychlost hraje klíčovou roli. Pro ruční sklizeň je důležitá zkušenost, protože zkušení sběrači poznají ideální hrozny nejen podle barvy, ale i podle chuti a struktury. Zralé hrozny jsou měkké a šťavnaté a jejich dužina se snadno odděluje od semínek.
Důležitým aspektem sklizně je její správné načasování, protože hrozny po utržení již nedozrávají. Proto vinaři často několik týdnů před plánovanou sklizní pravidelně ochutnávají hrozny, aby zajistili jejich optimální sladkost. Když je sklizeň zahájena, hrozny se musí rychle zpracovat, aby se předešlo ztrátě kvality. Na vinicích se proto často sklízí v ranních hodinách, kdy jsou hrozny ještě chladné, což pomáhá zachovat jejich čerstvost a kvalitu během zpracování.
Vinobraní v Česku
V Česku je vinobraní hluboce zakořeněné v tradici. Zejména na jižní Moravě, kde se pěstování vína věnuje značná část populace. Mnohá vinařství pořádají vinobraní jako kulturní a společenskou událost, kde nechybí ochutnávky mladého vína, burčák a tradiční jídla. Jedním z nejznámějších vinobraní je slavnost v Mikulově a Znojmě. Tyto festivaly nejenže přitahují milovníky vína, ale také turistické nadšence, kteří se chtějí ponořit do vinařské kultury. V Čechách se významné slavnosti konají v Mělníku a Litoměřicích. Během vinobraní probíhají festivaly s bohatým kulturním programem, ochutnávkami vín a burčáku, což je částečně kvašený mošt, který je považován za symbol vinobraní.
Vinobraní v zahraničí
Vinobraní se slaví po celém světě, ale každá země má své specifické tradice. Například ve Francii, v oblasti Bordeaux či Burgundska, je sklizeň révy ještě větší kulturní událostí, než u nás. Ve Středomoří, zejména v Itálii a Španělsku, jsou vinobraní také podobně spojena s oslavami a degustacemi lokálních vín. Zajímavostí je, že český burčák je v mnoha zemích téměř neznámý. Pijí ho především v Česku, Německu, Rakousku a na Slovensku.
Zajímavosti o vinobraní a víně
• Kolik hroznů je potřeba na láhev vína? Věděli jste, že na jednu láhev vína je potřeba přibližně 400 hroznů? To znamená, že jedna vinná réva vyprodukuje přibližně 10 lahví vína.
• Kde se pěstuje nejvíce hroznů? I když bychom mohli očekávat, že hlavními světovými pěstiteli jsou evropské země, prvenství v pěstování hroznů drží Čína, která produkuje přibližně 17 % světové produkce.
• Hrozny jsou jednou z nejstarších plodin na světě – jejich pěstování sahá až 8 000 let zpět, kdy byly poprvé kultivovány v oblasti dnešní Gruzie.
• Vinobraní v noci? V některých vinařských regionech, jako například v Novém Mexiku, se hrozny sklízejí v noci, aby se zabránilo přehřívání plodů a zajištění vyšší kvality.
